Prezident dne 17.07.2025 schválil velkou novelu občanského zákoníku z oblasti rodinného práva, která bude mít velký dopad do rozvodového řízení, úpravy péče o děti i na výživné. Její účinnost má nastat 01.01.2026. Novela má přinést v oblasti rozvodového řízení zejména vyšší efektivitu a menší formalismus. Novinky týkající se výživného sledují jeho lepší vymahatelnost a to způsoby, které doposud nebyly možné. V péči o děti dochází k zásadním změnám, které mají přispět k soustředění pozornosti systému a zejména rodičů více na zájmy dětí a méně na konflikt mezi nimi jako rozcházejícími se partnery, byť nová úprava i v odborné veřejnosti vyvolává rozporuplné ohlasy. Zda je tato novela krok správným směrem ukáže až čas a praxe. Než k tomu však dojde, pojďme si v následujícím textu ukázat, v čem přesně nejzásadnější změny spočívají.
A pokud se Vám nechce pročítat téma do detailu, přeskočte rovnou na shrnutí v závěru článku, kde se dozvíte to nejpodstatnější. 👇
ROZVODOVÉ ŘÍZENÍ
Současná právní úprava zná tzv. sporný a nesporný rozvod. Rozdílů mezi nimi je více, nicméně pro účely tohoto textu si vystačíme s následujícím vymezením. Sporný rozvod znamená, že návrh na rozvedení manželství podává pouze jeden z manželů a druhý se k němu nepřipojuje. Abychom mohli hovořit o nesporném rozvodu, musí se k návrhu jednoho z manželů na rozvod manželství připojit i manžel druhý. Tento ponese nový oficiální název – místo nesporného rozvodu budeme hovořit o smluveném rozvodu.
Sporný rozvod
V obou případech je jednou z podmínek k rozvedení manželství, aby bylo soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nešlo již očekávat jeho obnovení. Tento stav přitom bývá předmětem dokazování, což může rozvodové řízení zbytečně vyostřovat. Soud dle současné právní úpravy musí zjišťovat jednak existenci rozvratu a jednak jeho příčiny. To se však má měnit. U sporného rozvodu se již bude zjišťovat pouze existence rozvratu manželství, jeho příčiny pak až na výjimečné případy už ne. U smluveného rozvodu bude nová úprava ještě mírnější.
Smluvený rozvod
Pro smluvený rozvod bude platit tzv. právní fikce, dle které pokud manželé podají návrh společně/ jeden z nich se k návrhu toho druhého připojí, soud bude mít ze zákona podmínku hlubokého, trvalého a nenapravitelného rozvratu manželství za splněnou. Manželé ji tak nebudou muset tvrdit ani dokazovat. Nutno dodat, že tato změna je spíše jen zharmonizováním zákonné úpravy s každodenní soudní praxí, kdy v dnešní době soudy v případě nesporného rozvodu tuto podmínku již nijak zvlášť nepřezkoumávaly a v návrhu postačovalo většinou formalisticky uvést, že je manželství nenapravitelně a hluboce rozvráceno.
Další podmínku, kterou nová právní úprava rozvádějícím se manželům formou smluveného rozvodu odpouští, je nutnost odděleného soužití po dobu delší než 6 měsíců ke dni podání návrhu na rozvod. Zda manželé žili společně či odděleně a jak dlouho již soud nebude zkoumat vůbec.
Konečně, rozhodnou-li se manželé jít cestou smluveného rozvodu, budou platit i nižší soudní poplatek (2 000 Kč) oproti manželům, kteří se budou rozvádět formou rozvodu sporného (5 000 Kč). To je změna oproti současné úpravě, kdy bez ohledu na to, zda jde o rozvod sporný či nesporný, činí soudní poplatek za návrh na zahájení řízení 2 000 Kč.
Spojení rozvodového a opatrovnického řízení
Pokud se chtěli manželé, kteří měli společné nezletilé děti, rozvést, museli doposud absolvovat dvě samostatná soudní řízení. Nejprve bylo třeba absolvovat tzv. opatrovnické řízení, ve kterém se rozhodovalo o úpravě poměrů k dětem pro období po rozvodu. Rozsudek z opatrovnického řízení byl potom nutným předpokladem pro možnost soudu manželství rodičů rozvést. Fakticky tak bylo rozvodové řízení vždy závislé na výsledku řízení opatrovnického. Novela zákona o zvláštních řízeních soudních však nově v § 398a zavádí spojení opatrovnického a rozvodového řízení. V odůvodněných případech však bude i nadále možné vést rozvodové a opatrovnické řízení samostatně. Tato změna by měla celý proces usnadnit a urychlit – a to jak pro rozvádějící se manžele, tak pro soudy.
PÉČE O DĚTI
Jeden druh péče obou rodičů – konec střídavé, výlučné a společné péče
Pravděpodobně nejzásadnější změnou celé novely je zrušení střídavé, výlučné a společné péče. Od 01.01.2026 bude existovat pouze jeden druh péče obou rodičů. Pokud se rodiče nedohodnou, soudy budou rozhodovat pouze o rozsahu péče každého z nich. To však neznamená, že péče bude vždy rovnoměrná. Soud bude o rozsahu péče každého z rodičů rozhodovat s uvážením zájmu dítěte. Fakticky by se proto mnohé měnit nemělo, to dělají soudy totiž již dnes. Jde tedy spíše o formalistickou změnu, kdy péče neponese konkrétní označení (střídavá/ výlučná/ společná), ale bude vyjádřena pouze množstevně. Již vydaná rozhodnutí nicméně samozřejmě zůstanou v platnosti. Pokud ale podá později jeden z rodičů návrh na změnu úpravy péče a soud bude rozhodovat po 01.01.2026, bude se již řídit novou právní úpravou.
Nosnou myšlenkou za touto změnou bylo odbourat snahu rozkmotřených rodičů vybojovat si výlučnou péči „na truc“ tomu druhému, avšak zpravidla na úkor samotných dětí, a přenést centrum pozornosti rodičů právě na nejlepší zájem jejich dětí. Bude nicméně zajímavé sledovat, jak se k nové právní úpravě postaví soudní praxe. Rozsahem totiž může být rozdělení péče mezi rodiče v intervalu týden-týden, stejně jako v intervalu 9 dní-3 dny. Pro ty nejzávažnější případy neschopnosti rodiče o dítě pečovat bude bez větších změn zachován institut pozastavení či zbavení rodičovské odpovědnosti.
Zákaz fyzického trestání, duševního strádání a ponižujících opatření
V české společnosti je bohužel téma fyzického trestání dětí stále kontroverzní. V § 858 občanského zákoníku, který upravuje práva a povinnosti rodičů vyplývající jim z rodičovské odpovědnosti, nově najdeme povinnost rodičů pečovat o dítě bez tělesného trestání, duševního strádání a jiných ponižujících opatření, která zde doposud chyběla. V navazujícím § 884 pak občanský zákoník stanoví, že tělesné trestání, duševní strádání a jiné ponižujících opatření se dotýkají lidské důstojnosti dítěte. Tato ustanovení mají vícero rozměrů. Předně je třeba zmínit, že jde zejména o hodnotové zakotvení rodinně právní úpravy. Tyto změny neznamenají kriminalizaci takového jednání – trestný čin týraní svěřené osoby máme v trestním zákoníku již 15 let, k němu je však třeba vysoká intenzita, dlouhodobost a závažnost škodlivého jednání. Jednorázové excesivní selhání rodiče by jej proto nemělo vést k obavám tímto směrem. Kde by se však porušení této povinnosti promítnout mělo, je rozhodování soudů o rozsahu péče daného rodiče a ve vážnějších případech i v řízeních o pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti, čemuž napovídá i nové znění § 869 odst. 2 občanského zákoníku.
Explicitní zdůraznění toho, že popsaná opatření zasahují do lidské důstojnosti, pak budou mít i přesah ústavněprávní, a potažmo zde zákonodárce dává signál pro úvahy směrem žaloby na ochranu osobnosti dle § 82 občanského zákoníku, pokud by nežádoucí jednání rodičů vůči dítěti dosáhlo vyšší intenzity, což pro postižené takovým jednáním znamená zejména možnost náhrady nemajetkové újmy a samozřejmě práva domáhat se, aby do jeho důstojnosti rodič již takovýmto způsobem nezasahoval. Otázka, na kolik je představa dítěte žalujícího svého rodiče reálná, je nicméně nasnadě.
Právo na komunikaci na dálku
Další novinkou, kterou do rodičovských práv zákonodárce nově výslovně zahrnul, je právo na udržování styku s dítětem, a to včetně tzv. nepřímého styku prostředky komunikace na dálku (tedy typicky telefonem/ přes internet) a poskytování všech podstatných informací mezi rodiči a všech podstatných informací o rodičích dítěti. Toto právo bude nově možno zahrnout i do závazného výroku soudního rozhodnutí o úpravě péče k nezletilým dětem. Povinnost předávat si všechny podstatné informace o dítěti mají sice rodiče již dnes, neb je obsažena v rodičovské odpovědnosti, nebylo to nicméně v zákoně výslovně upraveno. V praxi přitom běžně dochází k tomu, že se rodiče např. o změněném zdravotním stavu dítěte neinformují, což může být pro dítě nebezpečné. Otázkou je, zda zakotvení této povinnosti v zákoně v praxi něco změní, je to nicméně jasný signál rodičům, že mají o záležitostech dítěte náležitě komunikovat.
VÝŽIVNÉ
Postoupení pohledávky výživného
Postoupení pohledávky výživného k dnešnímu dni není možné, to se má však od ledna 2026 změnit. Nově bude možné splatnou peněžitou pohledávku výživného postoupit – a to obecně bez omezení na kohokoli. Bude přitom nutné, aby výživné bylo již přiznané soudem. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že se skutečně jedná pouze o postoupení nároku na jednotlivé, již splatné, zpravidla měsíční dávky výživného. Nebude možné právo na výživné postoupit jako celek. S jistou mírou zjednodušení lze říci, že nepůjde postoupit pohledávku na výživné, na kterou vznikne nárok až v budoucnu.
Jelikož jde o oblast velkého významu, bude mít postupování pohledávek výživného zvláštní režim:
- Postoupit pohledávku výživného bude možno pouze za úplatu, a dojde k němu až úplným zaplacením sjednané úplaty. Úplatu pak bude možné hradit jen bezhotovostním převodem na bankovní účet.
- Postupitel (např. dítě), nebude odpovídat za dobytnost pohledávky. Tedy za to, zda neplatící dlužník bude mít dost prostředků na to, aby se vůči němu nabyvatel postoupené pohledávky domohl zaplacení. Půjde-li navíc o pohledávku nezletilého dítěte, které zatím nenabylo plné svéprávnosti, nebude odpovídat ani za trvání pohledávky (tj. existenci) v době postoupení, mohl-li nový nabyvatel pohledávky vědět, že pohledávka je nejistá nebo nedobytná. Pokud se tedy svou splatnou pohledávku takové dítě rozhodne postoupit, a např. týž den ještě před postoupením dojde k jejímu uspokojení rodičem, nebude se moct postupník vůči dítěti neexistence pohledávky dovolávat.
- Jakmile přitom dojde jednou k postoupení pohledávky výživného, tato pohledávka již pro účely dalších převodů (např. z první inkasní společnosti na další) ztrácí svůj speciální režim a bude se řídit obecnou úpravou. Dlužník nicméně nebude moci vůči novému nabyvateli pohledávky výživného (tj. postupníkovi) započíst pohledávky, které má vůči osobě, která na postupníka svou pohledávku výživného postoupila (tj. vůči postupiteli, osobě původně mající na výživné nárok).
Nutný souhlas soudu s postoupením pohledávky výživného
S tímto souvisí i rozšíření okruhů jednání, ke kterému potřebují rodiče vždy souhlas soudu podle § 898 odst. 2 občanského zákoníku. Nově takovým jednáním bude i postoupení pohledávky dítěte na výživné, pokud k postoupení nedojde alespoň ve výši jistiny pohledávky v době postoupení. Laicky řečeno – souhlasu soudu bude třeba vždy, pokud dítě neobdrží z úplaty za postoupení alespoň stejnou částku, jakou by obdrželo, pokud by výživné zaplatil řádně rodič. Obecně lze říci, že možnost úplatného postoupení pohledávky na výživné je krok správným směrem, pořád je ale nutné mít na paměti, že zejména nezletilým dětem je nutné poskytovat zvýšenou ochranu, a proto bylo rozumným krokem zákonodárce zakomponovat to tohoto mechanismu i soud, aby děti nebyly na svých právech kráceny, neboť většinou ještě nejsou natolik rozumově a volně vyspělé, aby byly schopny posoudit důsledky postoupení pohledávky.
Na tomto místě nicméně považujeme za nezbytné vznést otázku, zda není takto nastavené pravidlo příliš přísné? Bohužel v každé době budou existovat děti, které se výživného od svých rodičů nedomohou, anebo ano, ale v naprosto nedostačující výši a pozdě, byť tento nevyhovující stav již v posledních letech mírní institut tzv. náhradního výživného hrazeného státem. Za takového stavu považujeme za přínosnější odprodat pohledávku na výživné tak, aby se dítě k penězům dostalo v době, kdy je aktuálně potřebuje. Přitom je nutno si přiznat, že aby někdo chtěl pohledávku odkoupit, musí být motivován vidinou zisku, což zpravidla znamená odkup za nižší částku, než činí jistota, ledaže by k pohledávce přirostl již dostatečně vysoký úrok z prodlení. Skutečnost, že při každém takovém postoupení musí zástupce dítěte absolvovat další kolečko u soudu a rovněž to, že tento postup zbytečně zatíží již teď zatížené soudy, považujeme za zbytečně zbrzďující efektivní využití tohoto institutu. Není tím myšleno, že bychom snad výši úplaty za postoupení pohledávky neměli řešit vůbec – jen bychom považovali za vhodné nastavit trochu širší toleranční rámec k tomu, od kdy celý tento postup zatěžovat obligatorní podmíněností souhlasu soudu.
Snížení budoucích dávek výživného
Dle současné úpravy se již spotřebované výživné nevrací, i když je zpětně výživné sníženo či zrušeno. To se ani chystanou novelou nemění. Změna bude spočívat v tom, že pokud dojde ke zpětnému zrušení či snížení výživného, poníží se o tuto částku dávky výživného do budoucna. Zjednodušeně řečeno – pokud rodič zaplatil v minulosti více, než měl, soud rozhodne tak, že si z plateb, kterými bude hradit výživné v budoucnu, může tento „přeplatek“ strhnout.
SHRNUTÍ
Chystaných změn je opravdu mnoho, pojďme si proto shrnout to nejdůležitější:
- Rozvodové řízení a řízení o péči nezletilých dětí bude nově sloučeno do jednoho, nebude-li zvláštních důvodů proto, aby byly věci projednány samostatně.
- Až na výjimky nebude soud zjišťovat příčiny rozvratu manželství. U smluveného (dříve nesporného) rozvodu se bude brát manželství za rozvrácené, bez povinnosti manželů to tvrdit a soudu zjišťovat.
- U smluveného rozvodu již nebude třeba, aby manželé žili nejméně 6 měsíců odděleně. Soudní poplatek za smluvený rozvod bude 2 000 Kč, za sporný rozvod 5 000 Kč.
- Bude existovat jen jeden druh péče rodičů o děti, soud bude rozhodovat pouze o rozsahu péče každého z nich. Dojde tak ke zrušení střídavé, výlučné a společné péče.
- Bude zakázáno tělesné trestání, duševní strádání a jiné ponižující opatření rodičů vůči dětem.
- Rodiče budou mít v zákoně zakotvené právo na tzv. nepřímý kontakt s dítětem prostřednictvím telefonu/ internetu. O tom bude možno rozhodovat i v rámci opatrovnického řízení.
- Splatné peněžité pohledávky výživného bude možno za úplatu postoupit. Pokud bude úplata činit méně než jistina, bude k tomu u nezletilých dětí nutno přivolení soudu.
- Pokud dojde ke zpětnému zrušení či snížení výživného, poníží se o tuto částku dávky výživného do budoucna.
Ne nadarmo se říká, že rodinněprávní spory jsou v určitém ohledu těmi nejnáročnějšími, nebuďte na to sami. Při poskytování našich služeb děláme maximum pro to, abyste celým procesem prošli s důstojností a lidským přístupem.
Autor: Sára Fejtová
Odborný dohled: Mgr. Petr Pernica