Nájem bytu nebo domu pro zajištění bytových potřeb nájemce (dále jen nájem bytu) je zvláštním typem nájemního vztahu, který má v českém právu samostatnou úpravu. Hlavním právním předpisem upravující tuto problematiku je zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“ nebo „OZ“), konkrétně ustanovení § 2235 až 2301 OZ. Nájem bytu slouží k uspokojování bytových potřeb nájemce, případně i členů jeho domácnosti. Byt či dům je tedy pronajat za účelem bydlení, nikoli například pro podnikání či rekreační ubytování. Předmětem nájmu může být byt (tj. místnost nebo soubor místností určených a užívaných k bydlení) nebo dům sloužící k bydlení nájemce. Nájemcem musí být fyzická osoba (člověk), která v bytě skutečně bydlí. Pokud by nájemce byt neužíval k trvalému bydlení, nešlo by o nájem bytu ve smyslu občanského zákoníku a neuplatnily by se zvláštní ochranná ustanovení.
Nájemní smlouva a vznik nájmu
Smlouva o nájmu bytu musí být uzavřena písemně. Nicméně platí pravidlo, že pokud nebyla dodržena písemná forma, nemůže se pronajímatel vůči nájemci dovolávat neplatnosti smlouvy pro tuto vadu. Dokonce jestliže nájemce užívá byt po dobu alespoň tří let v dobré víře, že nájem byl platně sjednán, považuje se smlouva za řádně uzavřenou i bez písemnosti. Ve smlouvě již není nutné detailně vymezovat příslušenství bytu, způsob výpočtu nájemného apod. (což dříve vyžadoval zákon); doporučuje se však tyto náležitosti upravit, aby nedocházelo ke sporům. Strany si sjednávají výši nájemného zpravidla pevnou částkou za měsíc. Pokud výše nájmu není ujednána, má pronajímatel právo na nájemné obvyklé v daném místě a čase pro srovnatelný byt. Pronajímatel může nájemné jednostranně zvyšovat jen za podmínek stanovených zákonem (např. každoročně o inflaci, nebo do výše srovnatelného nájemného v oblasti, viz § 2249 OZ a násl.), ledaže se s nájemcem dohodne jinak.
Práva a povinnosti stran
Pronajímatel je povinen předat byt ve stavu způsobilém k užívání a zajistit nájemci nerušené bydlení. Musí se starat o udržování bytu a domu ve stavu vhodném k užívání. Typicky zajišťuje větší opravy a udržuje společné prostory. Nájemce má naopak povinnost platit řádně nájemné a sjednané zálohy za služby, užívat byt jako řádný hospodář a dodržovat domovní pravidla. Zejména nesmí byt poškozovat či užívat jej k jinému účelu, než bylo ujednáno (tj. k bydlení). Nájemce má povinnost provádět běžnou údržbu a drobné opravy v bytě na své náklady, oznámit pronajímateli potřebu větších oprav či poškození, která je pronajímatel povinen odstranit, a zdržet se jednání, jímž by působil nadměrný hluk nebo obtíže sousedům. Nájemce smí v bytě přijímat další osoby do své domácnosti (typicky rodinné příslušníky či partnera) a pronajímatel to musí strpět. Zvýší-li se počet členů domácnosti, je nájemce povinen to pronajímateli oznámit do 2 měsíců. Podnájem bytu: Nájemce je oprávněn část bytu podnajmout třetí osobě, pokud v bytě sám trvale bydlí, a to i bez výslovného souhlasu pronajímatele. Jestliže však nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může byt či jeho část podnajmout jen s předchozím písemným souhlasem pronajímatele. Podnájem poskytnutý bez potřebného souhlasu je ze zákona neplatný. V praxi se toto pravidlo uplatňuje např. u krátkodobých pronájmů přes platformy typu Airbnb – pokud nájemce byt opakovaně pronajímá turistům a sám v něm nežije, jde o užívání bytu k jinému účelu než k bydlení a porušení nájemní smlouvy. Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí konstatoval, že při dlouhodobém poskytování bytu k krátkodobým pronájmům třetím osobám nájemce nenaplňuje svou bytovou potřebu a porušuje tím své povinnosti z nájmu bytu. Takové jednání může být kvalifikováno jako hrubé porušení povinností ze strany nájemce a vést k ukončení nájmu výpovědí, dosáhne-li dostatečné intenzity a závažnosti. (Např. opakované komerční pronajímání bytu ke krátkodobému ubytování bývá považováno za porušení přesahující míru snesitelnosti – pronajímatel v takovém případě může přistoupit k výpovědi z nájmu.)
Skončení nájmu bytu
Nájem bytu může skončit několika způsoby. K běžným patří uplynutí doby (u nájmu na dobu určitou končí nájem sjednaným datem) nebo dohoda o ukončení nájmu mezi pronajímatelem a nájemcem k určitému datu. Nejčastěji se však řeší jednostranné ukončení nájmu výpovědí. Občanský zákoník podrobně upravuje situace, kdy lze nájem bytu vypovědět, a stanoví odlišné podmínky pro výpověď danou pronajímatelem a výpověď danou nájemcem. Vzhledem k ochraně bydlení nájemce zákon taxativně vymezuje důvody, pro které může pronajímatel nájem jednostranně ukončit, a pronajímatel nemůže tyto výpovědní důvody rozšiřovat ani se souhlasem nájemce. Naopak nájemce má při ukončování nájmu volnější postavení. Níže rozebíráme zákonné možnosti výpovědi podrobněji.
Výpověď nájmu daná pronajímatelem (s výpovědní dobou)
Pronajímatel může nájem bytu vypovědět s tříměsíční výpovědní dobou, a to jak u nájmu na dobu určitou, tak na dobu neurčitou, pouze z důvodů uvedených v § 2288 odst. 1 OZ. Zákon vyjmenovává tyto výpovědní důvody pronajímatele:
- Hrubé porušení povinností nájemce vyplývajících z nájmu – Typicky sem spadá situace, kdy nájemce nezaplatil nájemné nebo poplatky za služby po dobu alespoň tří měsíců, dále když nájemce poškozuje byt nebo dům závažným způsobem, nebo provádí nepovolené stavební úpravy v bytě. Za hrubé porušení lze považovat i další závažná provinění, například opakované porušování domovního řádu, sousedské šikany, užívání bytu v rozporu se smlouvou apod. Vždy záleží na intenzitě a následcích porušení povinnosti. Pro méně závažná porušení, která nedosahují potřebné intenzity, zákon výpověď neumožňuje. Jednotlivé menší prohřešky se ale mohou sčítat a odůvodnit výpověď, pokud se opakují.
- Odsouzení nájemce pro úmyslný trestný čin spáchaný proti pronajímateli nebo členovi jeho domácnosti, případně proti jiné osobě nebo cizímu majetku v téže domě. Např. pokud nájemce fyzicky napadne či okrade pronajímatele, jeho rodinného příslušníka anebo souseda v domě, může pronajímatel nájem ukončit.
- Veřejný zájem – Potřeba vyklidit byt/dům, protože se s nemovitostí má naložit tak, že ji nebude možné dále užívat k bydlení. Typicky jde o situace, kdy stavební úřad nařídí demolici domu, rekonstrukci domu znemožňující bydlení apod. (byt musí být z důvodu veřejného zájmu uvolněn).
- Jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu – Tato tzv. generální klauzule dopadá na výjimečné situace podobné výše uvedeným. Může jít například o spáchání zvlášť závažného trestného činu nájemcem (byť ne přímo proti pronajímateli či sousedům), o jiné hrubé narušení občanského soužití v domě, nebo třeba o neoprávněné podnikání v bytě, které výrazně obtěžuje okolí. Vždy musí jít o důvod srovnatelné závažnosti jako výše jmenované případy.
K uvedeným důvodům platí, že pronajímatel nesmí nájem vypovědět bez zákonného důvodu ani si nemůže další důvody smluvně sjednat. Výše uvedený výčet je tedy uzavřený. V praxi nejčastějším důvodem bývá neplacení nájemného, k tomu zákonodárce výslovně stanovil hranici alespoň tří nezaplacených měsíčních plateb, která zakládá hrubé porušení povinnosti. Tyto tři měsíce prodlení s platbou nájemného nemusejí jít po sobě, rozhodující je souhrn dluhu za tři různé měsíce. Není také podstatné, zda jde o nezaplacené nájemné nebo zálohy na služby, obojí se sčítá. Dílčí nezaplacení (např. uhrazení jen části nájmu) může být považováno za neplacení nájemného, pokud zůstává podstatný nedoplatek. Naopak ojedinělé opomenutí platby (např. jednorázové pozdní zaplacení z omylu) nemusí dosahovat intenzity hrubého porušení. Soudy v takovém případě nemusí výpověď uznat oprávněnou. Vždy se posuzují konkrétní okolnosti, jako je délka a bezproblémovost dosavadního nájmu, úmysl či nedbalost nájemce, míra způsobené škody apod.
Další speciální výpovědní důvody jsou zákonem dány pro případy, kdy je nájem sjednán na dobu neurčitou. U nájemní smlouvy na neurčito může pronajímatel (krom výše uvedených důvodů) vypovědět nájem také tehdy, potřebuje-li byt pro své vlastní bydlení, buď pro sebe, nebo pro svého manžela, který hodlá opustit rodinnou domácnost při rozvodu, případně pro svého příbuzného v přímé linii či pro sourozence. Tyto osobní důvody pronajímatele lze uplatnit jen u nájmu na dobu neurčitou. Důvodem je, že pronajímatel jako vlastník bytu nesmí být nájmem nadměrně omezen v tom, aby sám mohl bydlet ve své nemovitosti, pokud to opravdově potřebuje. Je však na pronajímateli, aby takovou skutečnou potřebu prokázal.
Každá výpověď ze strany pronajímatele musí být písemná a musí být prokazatelně doručena nájemci. Výpovědní doba je tři měsíce a začíná běžet prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Pronajímatel je dále povinen ve výpovědi uvést konkrétní výpovědní důvod a skutkově jej popsat. Pokud v písemné výpovědi není uveden důvod, je výpověď neplatná pro rozpor se zákonem. Nájemce má právo se proti výpovědi bránit a pronajímatel jej proto musí nájemce poučit o právu vznést námitky a právu navrhnout u soudu přezkoumání oprávněnosti výpovědi. Nepoučení nájemce má za následek neplatnost výpovědi. Pokud nájemce s výpovědí nesouhlasí, může pronajímateli do 1 měsíce od doručení zaslat odůvodněné námitky. Jestliže pronajímatel na námitkách netrvá, může výpověď vzít zpět. Pokud však na výpovědi trvá (námitkám nevyhoví), může se nájemce do 2 měsíců od doručení výpovědi obrátit na soud a požadovat přezkum oprávněnosti výpovědi. Do doby, než uplyne lhůta pro podání žaloby či než soud pravomocně rozhodne, nájem nekončí a běží dál za stávajících podmínek. Při případném soudním řízení je pronajímatel povinen prokázat pravdivost a vážnost udaného výpovědního důvodu.
Výše uvedené důvody (hrubé porušení povinností, trestný čin, veřejný zájem, atd.) opravňují pronajímatele k výpovědi s 3měsíční lhůtou. Zákon nevyžaduje, aby pronajímatel před podáním výpovědi nájemce vyzýval k nápravě či poskytoval dodatečnou lhůtu. Přesto je v praxi vhodné vážné porušení nájemci vytknout a upozornit ho na možnost výpovědi, zejména jde-li o méně jednoznačné porušení nebo pokud nájemce může závadné chování napravit.
Okamžité ukončení nájmu pronajímatelem (bez výpovědní doby)
Ve výjimečných případech může pronajímatel přistoupit k okamžitému ukončení nájmu bytu, tedy výpovědi bez výpovědní doby. Tuto možnost dává občanský zákoník v § 2291 pro situace, kdy nájemce poruší svou povinnost zvlášť závažným způsobem a jde tedy o ještě intenzivnější porušení než hrubé porušení popsané výše. Zvlášť závažné porušení povinností zakládá právo pronajímatele vypovědět nájem okamžitě a požadovat, aby mu nájemce byt odevzdal bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce od skončení nájmu. Zákon příkladem uvádí, že o zvlášť závažné porušení jde zejména tehdy, když nájemce nezaplatil nájemné a platby za služby alespoň za tři měsíce. Stejně tak sem spadá situace, kdy nájemce poškozuje byt závažným nebo neodstranitelným způsobem anebo způsobuje pronajímateli závažné škody či obtíže. Lze si představit například demolování vybavení bytu, zásadní devastaci prostor, nebo soustavné protiprávní jednání nájemce ohrožující pronajímatele či ostatní obyvatele domu.
Aby pronajímatel mohl této okamžité výpovědi využít, zákon vyžaduje splnění určitých podmínek. Pronajímatel musí ve výpovědi výslovně uvést, v čem spatřuje ono zvlášť závažné porušení povinností nájemce. Nestačí tedy obecně konstatovat, že nájemce závažně porušil smlouvu a je nutné konkrétně popsat jednání nájemce. Dále občanský zákoník stanoví, že pronajímatel by měl před výpovědí vyzvat nájemce k nápravě, pokud je taková náprava možná. Písemná výzva k odstranění závadného stavu v přiměřené lhůtě je nutná zejména tehdy, jde-li o pokračující nebo opakované porušování (např. soustavné rušení nočního klidu, dlouhodobé neplacení nájmu apod.), kde by náprava byla možná. Pokud pronajímatel nájemci před podáním okamžité výpovědi nezaslal výzvu k nápravě, ač měl, nebo pokud ve výpovědi nevymezil konkrétní důvod, pak výpověď nemá právní účinky a nájem v takovém případě nadále trvá. Z opatrnosti je proto vždy vhodné nejprve nájemce upozornit na porušování povinností a dát mu šanci zjednat nápravu, i když zákon výslovně tuto výzvu zmiňuje jen nepřímo.
Z hlediska intenzity porušení zákonodárce výslovně označil dluh na nájemném za 3 měsíce jako zvlášť závažné porušení. Tři nezaplacené nájmy (byť i s přestávkami) tedy opravňují pronajímatele k „okamžité výpovědi“. Naproti tomu dluh za kratší dobu může či nemusí být dostatečným důvodem. Například dluh za dva měsíce nájmu by sám o sobě spadal „jen“ do hrubého porušení a zakládal by tedy důvod pro výpověď se standardní 3měsíční dobou. Soudy však v rámci své rozhodovací praxe opakovaně dochází k závěru, že opakované méně závažné prohřešky se mohou kumulovat. Kupříkladu souběh neplacení nájmu za 2 měsíce a další porušení jiného druhu může dohromady představovat zvlášť závažné porušení odůvodňující okamžitou výpověď. V každém případě platí, že okamžitá výpověď je krajní nástroj, a pokud by vznikl spor, soud bude zkoumat proporcionalitu, tedy zda pronajímatel nemohl dosáhnout ochrany svých práv mírnějším zásahem.
Výpověď nájmu daná nájemcem
Nájemce může ukončit nájem jednodušeji. U nájmu na dobu neurčitou má nájemce právo smlouvu kdykoli vypovědět s tříměsíční výpovědní lhůtou, a to i bez udání důvodu. Nájemce tedy nemusí nic zdůvodňovat a postačí, když výpověď písemně doručí pronajímateli a následně uplyne výpovědní doba.
U nájmu na dobu určitou však nájemce takto volnou možnost nemá. Vzhledem k tomu, že smluvní strany jsou časově vázány do konce ujednané doby, výpověď nájmu na dobu určitou ze strany nájemce je možná jen, pokud se podstatně změnily okolnosti, z nichž strany při uzavření smlouvy vycházely, tak, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. Právní úprava je v tomto ohledu poněkud neurčitá. V praxi by mohlo jít např. o situaci, kdy se nájemce ocitne v tíživé životní situaci znemožňující bydlení v daném bytě (vážná nemoc, ztráta zaměstnání a příjmu, nutnost přestěhovat se za rodinou či prací daleko od bytu apod.). Nájemce by musel pronajímateli v písemné výpovědi tyto závažné důvody popsat a odůvodnit, v čem spatřuje onen zvlášť hrubý nepoměr okolností. Pokud pronajímatel s výpovědí nájemce nesouhlasí, může věc opět posoudit soud. Běžné důvody typu nespokojenost s bytem, nalezení levnějšího bydlení apod. oprávnění k předčasné výpovědi nedávají. Smluvním stranám však nic nebrání v tom, aby v takovémto případě ukončili nájem dohodou ke sjednanému datu.
Na nájemcovu výpověď se nevztahuje poučovací povinnost a současně pronajímatel nemá zákonné právo na soudní přezkum výpovědi nájemcem, neboť takové právo má jen nájemce jako chráněná strana. Proto pokud nájemce splní písemnou formu a dodrží délku výpovědní doby, nájem tímto končí.
Speciální případy zániku
Nájem bytu zaniká také smrtí nájemce, nemá-li nájemcův manžel, partner nebo jiná osoba v nájemcově domácnosti právo pokračovat v nájmu (§ 2279 OZ). Pokud nájemce zemře a v bytě s ním žila např. jeho manželka či dítě, přechází nájem na tuto osobu a pokračuje dál za stejných podmínek, pokud tuto možnost neodmítne. Pokud však nájemce žil sám, nájem skončí ke konci třetího měsíce po jeho úmrtí (§ 2280 OZ). Pronajímatel i dědici mají povinnost součinnosti při ukončení nájmu, vyklizení bytu a vypořádání případné kauce apod. Dalším důvodem zániku může být zánik pronajaté věci (typicky zničení domu například požárem nebo povodní). V takovém případě nájem končí, neboť předmět nájmu přestal existovat.
Závěr
Občanský zákoník dává nájemci bytu značnou míru ochrany jeho bydlení – pronajímatel může nájem vypovědět jen z omezených důvodů a při dodržení předepsaného postupu. Nájemce má oproti tomu volnost nájem ukončit relativně snadno. Neznamená to však, že by pronajímatel byl zcela bezbranný. Zákon mu poskytuje řadu nástrojů k ukončení nájmu, zejména pokud nájemce porušuje své povinnosti.
U skončení nájmu je podstatné správně zvolit důvod, přesně ho popsat, dodržet formu a umět kroky prokázat. Prakticky to znamená jít od nejmírnějších řešení k těm razantním a u každého kroku myslet na důkazní stopu a doručení. Níže je logický postup krok za krokem pro situace, kdy nájemce neplatí nebo jinak porušuje povinnosti: nejprve pokus o dohodu, poté výpověď s výpovědní dobou (§ 2288 OZ), v krajních případech výpověď bez výpovědní doby (§ 2291 OZ), navazující žaloba na vyklizení a případná exekuce vyklizením, souběžné vymáhání dlužného nájemného a úroků, předání bytu a na závěr upozornění, čemu se vyhnout. U každého kroku je zároveň uvedeno, s čím konkrétně může pomoci advokát, aby jednotlivé úkony byly platné a vynutitelné.
1) Dohodnout klidné a rychlé ukončení nájmu
První volbou by měl být pokus o dohodu o skončení nájmu k určitému dni s jasným harmonogramem vyklizení, vypořádáním jistoty a vyúčtováním služeb. Je dobré mít přehled o dluhu (nájemné, služby, úroky z prodlení) a nabídnout realistické řešení, které motivuje nájemce byt opustit bez sporu. Advokát pomůže zrevidovat smlouvu a skutečný stav věci, navrhne právně čistou dohodu a nastaví podmínky tak, aby byly později vynutitelné (včetně prokazatelného doručení a dokumentace předání).
2) Zajistit platnou výpověď s výpovědní dobou (§ 2288 OZ)
Není-li dohoda reálná, následuje výpověď s tříměsíční výpovědní dobou. Je nutné zvolit zákonný důvod (zejména hrubé porušení povinností), konkrétně ho popsat a splnit zákonné náležitosti včetně poučení dle § 2286 odst. 2 OZ; výpověď musí být písemná a účinná je až doručením, přičemž výpovědní doba běží od prvního dne měsíce následujícího po doručení. Advokát pomůže vybrat správný důvod, přesně skutkově vymezit porušení, sepsat výpověď tak, aby obstála u soudu, a zajistit prokazatelné doručení.
Vzor: Výpověď z nájmu bytu pronajímatelem
| Jan Novák U Lipu 123 100 00 Praha 1 Věc: Výpověď nájmu bytu na základě Smlouvy o nájmu bytu uzavřené dne ……………jste nájemcem bytu č. …… nacházejícím se v ….. nadzemním podlaží domu č.p. ……………., který je situovaný v ulici ………………….., v obci ……………………. Byt č. ………….. se nachází v bytovém domě č.p. ……………., který je součástí pozemku st. parc. č. …….., vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro ………………………. kraj, Katastrální pracoviště ………………., na listu vlastnictví č. ….. pro obec …………………. a katastrální území ……………….. (dále jen „byt“). Vzhledem k tomu, že opakovaně rušíte noční klid, čímž dochází k nadměrnému obtěžování sousedních obyvatel, a dále se opakovaně dostáváte do prodlení s úhradou nájemného a s tím spojených služeb, a tím se opakovaně dopouštíte porušení svých povinností hrubým způsobem, v y p o v í d á m tímto nájem bytu v souladu s ustanovením § 2288 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“). Nájem uvedeného bytu skončí uplynutím výpovědní doby, která běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co Vám bude tato výpověď doručena. Byt jste povinen odevzdat nejpozději v den, kdy nájem skončí. Současně Vás v souladu s ustanovením § 2286 OZ, výslovně poučuji, že máte právo vznést proti této výpovědi námitky, a dále navrhnout do 2 měsíců ode dne doručení výpovědi přezkoumání její oprávněnosti soudem. V ………………….. dne …………………… Pavel Vodička pronajímatel
3) Ukončit nájem bez výpovědní doby v krajních případech (§ 2291 OZ)
Při zvlášť závažném porušení povinností (typicky dluh alespoň za tři měsíce) lze nájem vypovědět bez výpovědní doby. Nájem končí doručením a nájemce musí byt odevzdat bez zbytečného odkladu, nejpozději do jednoho měsíce. V praxi je důležité mít předchozí písemnou výstrahu s přiměřenou lhůtou k nápravě (pokud náprava přichází v úvahu) a ve výpovědi přesně popsat, v čem spočívá „zvlášť závažné“ porušení. Advokát posoudí, zda jsou splněny podmínky § 2291 OZ, připraví výstrahu i následnou výpověď a ohlídá formu i důkazní stopu, aby výpověď měla kýžené právní účinky.
4) Dostat nájemce z bytu, pokud po skončení nájmu neodejde
Nevystěhuje-li se nájemce dobrovolně ani po skončení nájmu, je potřeba se na soud obrátit s žalobou na vyklizení nemovitosti a po pravomocném rozsudku podat návrh na exekuci vyklizením. V mezičase je vhodné bezpečně uchovat komunikaci a důkazy o skončení nájmu i o tom, že byt není odevzdán. Advokát připraví žalobu, zastoupí pronajímatele u soudu a následně podá návrh na exekuci, včetně koordinace s exekutorem tak, aby vyklizení proběhlo zákonně a efektivně.
5) Paralelně vymoci dlužné nájemné a příslušenství
Vymáhání dlužného nájemného a nedoplatků za služby běží samostatně (může probíhat souběžně s kroky k vyklizení). Smysl má kvalifikovaná předžalobní výzva dle § 142a o. s. ř., řádné vyčíslení dluhu a zákonného úroku z prodlení a případný zápočet z jistoty. Advokát připraví výzvu tak, aby byly kryty náklady řízení, podá žalobu či návrh na platební rozkaz a zpracuje kalkulaci včetně úroků i zápočtu.
6) Předat byt a korektně vypořádat vztahy
Po skončení nájmu je třeba byt řádně odevzdat ideálně s předávacím protokolem, fotodokumentací, stavy měřidel a předáním klíčů. Pokud nájemce byt neodevzdá včas, náleží pronajímateli náhrada ve výši ujednaného nájemného do dne odevzdání (§ 2295 OZ). Advokát připraví podklady k předání, poradí s odstraněním změn provedených nájemcem a s vypořádáním jistoty i případných škod.
7) Vyhnout se chybám, které znehodnotí celý postup
Svépomoc v podobě výměny zámků a odpojování služeb je riziková a může vést k neplatnosti kroků či k odpovědnosti pronajímatele. Bezpečné je pouze doručování a procesní postup podle zákona. Důležitá je přesnost důvodů, správné poučení a prokazatelné doručení. Advokát průběžně hlídá zákonnost, načasování a formu jednotlivých úkonů, aby na ně bylo možné navázat u soudu i v exekuci.
Problematika nájmu bytu či domu může být komplexní a citlivá. Naše advokátní kancelář nabízí veškeré služby spojené s nájemními vztahy od konzultací a přípravy nájemních smluv na míru, přes právní poradenství při řešení problémů během nájmu, až po zastupování pronajímatelů či nájemců ve sporech (např. při vypovězení nájmu a vyklizení bytu nebo naopak při obraně proti neoprávněné výpovědi). Rádi vám pomůžeme zajistit, aby vaše práva a povinnosti v nájemním vztahu byly naplněny a ochráněny. Kontaktujte nás – veškeré kontaktní údaje naleznete na našich webových stránkách.
Závěrem upozorňujeme, že tento článek slouží pouze k obecné orientaci v právní úpravě nájmu bytu a není právním poradenstvím. Situace každého nájemního vztahu může mít svá specifika. Pro konkrétní radu v jednotlivém případě doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného odborníka.
Autor: Mgr. Lucie Pařízková