Právní úprava rodičovské a otcovské dovolené prošla v posledních letech řadou významných legislativních změn, jejichž cílem je především posílení pracovněprávní ochrany rodičů a vytvoření příznivějších podmínek pro sladění pracovního a rodinného života. Novely zákoníku práce přinesly nové požadavky na čerpání rodičovské dovolené, rozšířily možnosti zapojení obou rodičů do péče o dítě a posílily práva zaměstnanců při návratu do zaměstnání.
Změny se současně dotkly také rodičovského příspěvku, zejména jeho výše a maximální doby čerpání. Významný vliv na podobu české právní úpravy měla rovněž evropská směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, označovaná jako Work-Life Balance.
Rodičovská dovolená a nové podmínky jejího čerpání
Podle § 196 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, (dále jen „zákoník práce“), je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci na jeho písemnou žádost rodičovskou dovolenou za účelem prohloubení péče o dítě. Matce dítěte přísluší rodičovská dovolená po skončení mateřské dovolené, otci již od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, nejdéle však do dosažení tří let věku dítěte.
Významnou změnu přinesla novela zákoníku práce provedená zákonem č. 281/2023 Sb., účinná od 1. října 2023. Podle § 196 odst. 2 zákoníku práce je zaměstnanec nově povinen požádat o rodičovskou dovolenou písemně, a to alespoň 30 dnů před plánovaným nástupem, nebrání-li tomu vážné důvody na jeho straně. Žádost musí obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené, přičemž zákon výslovně připouští její opakované podávání.
Zaměstnanec tak nemusí o rodičovskou dovolenou žádat jednorázově v celém zákonem přípustném rozsahu. Může například nejprve požádat o její čerpání do jednoho roku věku dítěte a následně požádat o prodloužení. Zaměstnavatel je povinen rodičovskou dovolenou v zákonném rozsahu poskytnout a nemůže její čerpání podmiňovat svým souhlasem. Zaměstnanec je však dobou uvedenou v žádosti zásadně vázán. Rozhodne-li se vrátit do zaměstnání dříve, než původně oznámil, je zpravidla nezbytná dohoda se zaměstnavatelem. Při posuzování žádosti o předčasný návrat je současně nutné respektovat zásadu rovného zacházení a zákaz diskriminace.
Rodičovský příspěvek: Zkrácení doby čerpání a změny jeho výše
Vedle rodičovské dovolené upravené zákoníkem práce je nezbytné rozlišovat rodičovský příspěvek jako dávku státní sociální podpory, jejíž poskytování upravuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.
Zásadní změna nastala dne 1. ledna 2024, kdy nabyla účinnosti novela provedená zákonem č. 407/2023 Sb. U dětí narozených nebo převzatých do příslušné péče od tohoto data došlo ke zkrácení maximální doby čerpání rodičovského příspěvku ze čtyř na tři roky věku dítěte, přičemž jeho celková výše současně vzrostla z 300 000 Kč na 350 000 Kč. U dětí narozených do 31. prosince 2023 zůstává zachována původní právní úprava, tedy celková částka 300 000 Kč s možností čerpání nejdéle do čtyř let věku dítěte. Další změny se dotkly rodičovského příspěvku při narození vícerčat. Zatímco u vícerčat narozených v letech 2024 a 2025 činí celková částka příspěvku 525 000 Kč, u vícerčat narozených od 1. ledna 2026 se částka zvýšila na 700 000 Kč.
Již schválená novela provedená zákonem č. 152/2026 Sb. pak s účinností od 1. ledna 2027 zvýší rodičovský příspěvek na 400 000 Kč na jedno dítě a 800 000 Kč v případě vícerčat. Zvýšení se bude vztahovat na děti narozené nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů od uvedeného data.
Pro správnou aplikaci právní úpravy je podstatné, že doba čerpání rodičovské dovolené není totožná s dobou pobírání rodičovského příspěvku. Rodičovská dovolená byla omezena třetími narozeninami dítěte již před rokem 2024. Zkrácení účinné od uvedeného roku se proto týká výhradně rodičovského příspěvku, nikoliv samotného pracovního volna.
Pobírání rodičovského příspěvku navíc není podmíněno trváním rodičovské dovolené. Rodič může při splnění zákonných podmínek vykonávat výdělečnou činnost a současně příspěvek pobírat. Příjem rodiče není pro nárok na tuto dávku rozhodující, musí však být zajištěna řádná péče o dítě.
Otcovská dovolená a právo otců na zapojení do péče o dítě
Významným nástrojem podpory aktivního zapojení otců do péče o dítě je institut otcovské dovolené, zakotvený v § 195a zákoníku práce. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci otcovskou dovolenou po dobu poskytování dávky otcovské poporodní péče podle § 38a až § 38d zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Podpůrčí doba otcovské činí 14 kalendářních dnů, přičemž nástup je zpravidla možný v období šesti týdnů ode dne narození dítěte nebo jeho převzetí do péče. V případě hospitalizace dítěte ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky se období pro nástup za zákonem stanovených podmínek prodlužuje. Výše dávky otcovské činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Nárok na její poskytování je podmíněn účastí na nemocenském pojištění a splněním dalších zákonných předpokladů. Právo otce na otcovskou dovolenou ani nárok na příslušnou dávku nejsou podmíněny existencí manželství mezi rodiči dítěte. Za stanovených podmínek může dávka náležet rovněž pojištěné osobě, která dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů.
Právo obou rodičů a význam evropské směrnice Work-Life Balance
Významný vliv na vývoj českého pracovního práva má směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob (dále jen „směrnice Work-Life Balance“).
Směrnice stanoví minimální požadavky na podporu rodičů a pečujících osob, zejména individuální právo každého rodiče na nejméně čtyři měsíce rodičovské dovolené, z nichž nejméně dva měsíce nesmějí být přenositelné na druhého rodiče. Současně zakotvuje právo na nejméně deset pracovních dnů otcovské dovolené a podporuje využívání flexibilních pracovních podmínek. U nepřenosné části rodičovské dovolené počítá rovněž s finančním zajištěním podle pravidel směrnice.
Česká právní úprava přiznává samostatný nárok na rodičovskou dovolenou matce i otci dítěte. Oba rodiče mohou rodičovskou dovolenou čerpat nezávisle na sobě, a to postupně, střídavě nebo současně. Nejedná se tedy o jedinou tříletou dobu, kterou by si rodiče museli mezi sebou rozdělit.
Odlišný právní režim platí pro rodičovský příspěvek, který se poskytuje vždy pouze jednomu z rodičů v souvislosti s péčí o nejmladší dítě v rodině. Právní úprava tak rozlišuje individuální pracovněprávní nárok každého rodiče na pracovní volno a samostatný nárok na dávku státní sociální podpory.
Návrat do zaměstnání a posílení pracovněprávní ochrany rodičů
Podstatné změny v oblasti návratu zaměstnanců z rodičovské dovolené přinesl zákon č. 120/2025 Sb., označovaný jako flexibilní novela zákoníku práce, jehož relevantní ustanovení nabyla účinnosti dne 1. června 2025.
Podle § 47 zákoníku práce má nově zaměstnanec, který se vrátí z rodičovské dovolené přede dnem dosažení dvou let věku dítěte, právo na zařazení na původní práci a pracoviště. Pokud původní práce odpadla nebo bylo pracoviště zrušeno, je zaměstnavatel povinen zaměstnance zařadit podle pracovní smlouvy.
Při návratu po dosažení dvou let věku dítěte již zákoník práce nezaručuje zařazení na původní pracovní místo. Zaměstnavatel je však nadále povinen přidělovat zaměstnanci práci odpovídající sjednanému druhu práce a místu výkonu práce podle pracovní smlouvy.
Zaměstnanci čerpající mateřskou, otcovskou nebo rodičovskou dovolenou současně požívají zvýšené ochrany před rozvázáním pracovního poměru. Podle § 53 odst. 1 písm. d) zákoníku práce se na ně vztahuje zákaz výpovědi ze strany zaměstnavatele v ochranné době, s výjimkami stanovenými zejména v § 54 zákoníku práce.
Tato ochrana však neznamená absolutní nemožnost skončení pracovního poměru. Nevylučuje například jeho skončení uplynutím sjednané doby u pracovního poměru na dobu určitou.
Flexibilní novela dále rozšířila možnosti výkonu práce během rodičovské dovolené. Zaměstnanec může nově u téhož zaměstnavatele vykonávat také práci stejného druhu, jaký má sjednán v pracovním poměru, a to na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti uzavřené na dobu čerpání rodičovské dovolené nebo její části. Jde o výjimku z obecného omezení souběžného výkonu stejně druhově vymezených prací podle § 34b odst. 2 zákoníku práce.
Flexibilní pracovní podmínky jako nástroj sladění pracovního a rodinného života
Vedle ochrany při čerpání rodičovské dovolené poskytuje zákoník práce zaměstnancům pečujícím o děti také další možnosti úpravy pracovních podmínek. Podle § 241 odst. 2 zákoníku práce může zaměstnanec pečující o dítě mladší 15 let písemně požádat zaměstnavatele o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby. Zaměstnavatel je povinen žádosti vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Pokud žádosti nevyhoví, musí své rozhodnutí písemně odůvodnit.
Podle § 241a zákoníku práce mohou zaměstnanci pečující o dítě mladší devíti let rovněž písemně požádat o výkon práce na dálku. Zaměstnavatel sice není povinen této žádosti vyhovět, její případné zamítnutí však musí písemně odůvodnit. Uvedená ustanovení představují významné nástroje ochrany zaměstnanců s rodinnými povinnostmi a současně promítají požadavky evropského práva na vytváření podmínek umožňujících efektivnější sladění pracovního a soukromého života.
Závěr
Legislativní změny posledních let představují významný posun v oblasti pracovněprávního postavení rodičů pečujících o děti. Nová pravidla čerpání rodičovské dovolené, úpravy rodičovského příspěvku, rozšíření možností výkonu práce během péče o dítě i posílení práva na návrat na původní pracovní místo přispívají k větší flexibilitě pracovněprávních vztahů a ochraně rodinného života. Pro zaměstnance i zaměstnavatele je přitom zásadní správně rozlišovat jednotlivé pracovněprávní nároky a dávky sociálního zabezpečení, respektovat zákonné lhůty a věnovat pozornost podmínkám čerpání rodičovské dovolené i následného návratu do zaměstnání. Včasná komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, znalost aktuální právní úpravy a odpovídající nastavení pracovních podmínek mohou významně přispět k předcházení pracovněprávním sporům a k efektivnímu sladění pracovního a rodinného života.
Autor: Mgr. Adéla Melicherová