Mnoho lidí si stále myslí, že „odškodnění“ se týká jen rozbitého auta, zničených věcí nebo ušlého příjmu. Ve skutečnosti ale bývá právě nemajetková újma tím nejzávažnějším následkem celé události. K újmě nemusí dojít jen na majetku. V řadě případů člověku vznikne především zásah do zdraví, soukromí, důstojnosti nebo rodinného života. Právě takové následky označuje občanské právo jako nemajetkovou újmu. Typicky jde o bolest, psychické útrapy, stres, zásah do běžného způsobu života nebo narušení rodinných vztahů.
Co je to nemajetková újma?
Nemajetkovou újmou se rozumí taková újma, kterou nelze jednoduše vyjádřit jako přímou finanční ztrátu. Není to tedy například oprava vozidla nebo náklady na léky, ale spíše to, co člověk prožívá a nese ve své osobní sféře. Může jít o fyzickou bolest, psychické strádání, zhoršení kvality života, dlouhodobé omezení, zásah do důstojnosti nebo duševní útrapy blízkých osob. Občanský zákoník stanoví, že při ublížení na zdraví či zásahu do osobnostních práv má být újma odčiněna tak, aby plně vyvažovala vytrpěné bolesti (tzv. bolestné), pokud poškození zdraví zhorší budoucí životní uplatnění poškozeného (tzv. stižení společenského uplatnění) a poslední řadě se může dojít i k dalším situacím, jako je psychická újma či duševní útrapy (tzv. další nemajetková újma). Újma může být odčiněna peněžitou náhradou či omluvou.
Na co má poškozená osoba nárok?
1) Bolestné
Bolestné je peněžitá náhrada za fyzickou bolest, kterou člověk utrpí v důsledku poškození zdraví. Typicky půjde například o bolest po dopravní nehodě, po operaci, po zlomenině, popálení nebo jiném úrazu.
Smyslem bolestného je alespoň finančně vyvážit utrpení, které poškozený musel snášet. Peníze samozřejmě bolest neodstraní, ale právo tímto způsobem uznává, že zásah do zdraví neznamená jen náklady na léčbu či ztrátu příjmu, ale také samotné fyzické strádání.
Výše bolestného se neurčuje jen podle toho, jak poškozený bolest subjektivně popisuje. Bolest je totiž velmi individuální a u každého člověka se může projevovat jinak. Právo proto potřebuje i objektivní měřítka, aby byly podobné případy posuzovány co nejvíce spravedlivě a předvídatelně.
2) Stižení společenského uplatnění
Ztížení společenského uplatnění je náhrada za trvalé následky poškození zdraví, které člověka omezují v běžném i osobním životě také do budoucna.
Nejde tedy o samotnou bolest po úrazu nebo zákroku, ale o to, že člověk už kvůli následkům nemůže žít tak jako dřív. Může být omezen v práci, ve sportu, v péči o rodinu, v partnerském životě, v koníčcích, v sociálních vztazích nebo v běžné samostatnosti. Tato náhrada má vyvážit skutečnost, že poškozenému byly trvale zúženy možnosti žít plnohodnotný život.
Při posuzování ztížení společenského uplatnění se vychází především z porovnání dvou stavů – jak poškozený žil před újmou na zdraví a jak žije po ustálení zdravotního stavu. Jinými slovy se hodnotí, co se v jeho životě konkrétně změnilo a jak výrazně jej trvalé následky zasáhly v běžném fungování i v osobním životě. Nejde přitom jen o samotnou zdravotní diagnózu, ale hlavně o její skutečný dopad do každodenního života konkrétního člověka. Posuzuje se například, zda poškozený může dál vykonávat své dosavadní povolání, nebo zda je nucen změnit profesní směřování. Významné je také to, zda může pokračovat ve sportu, zájmových aktivitách a dalších činnostech, které byly běžnou součástí jeho života před vznikem újmy. Zohledňuje se rovněž míra samostatnosti poškozeného. Trvalé následky totiž mohou vést k tomu, že člověk potřebuje pomoc druhých osob i při běžných denních činnostech. Při posuzování se přihlíží také k věku. Trvalé následky totiž dopadají jinak na dítě, mladého člověka v produktivním věku a jinak na seniora.
3) Další nemajetková újma
Poškozenému může také vzniknout nárok na náhradu za psychickou újmu a duševní útrapy, které jsou s poškozením zdraví spojeny. Ne každá újma se totiž projevuje jen fyzickou bolestí. Závažný úraz, náročná léčba nebo nejistota ohledně dalšího zdravotního stavu mohou výrazně zasáhnout i psychiku člověka.
Při posuzování této náhrady se hodnotí především to, jak závažný byl zásah do zdraví a jak probíhala léčba. Roli může hrát například délka hospitalizace, komplikace při léčení, opakované zákroky nebo situace, kdy poškozený prožíval silný strach o svůj život či další zdravotní vývoj. Typicky může jít o úzkost, strach, šok ze zranění, obavy z budoucnosti, psychické vyčerpání během léčby nebo těžce nesené odloučení od rodiny.
Jak se vypočítá výše náhrady?
V praxi se při určení výše náhrady vychází z odborných pravidel, metodických vodítek a také ze srovnání obdobných případů. Zároveň ale platí, že každý případ je individuální. Nelze proto říct, že za stejné zranění vždy automaticky náleží stejná částka. Vždy je důležitý znalecký posudek.
Při stanovení výše náhrady se neposuzuje jen samotná diagnóza, ale především skutečný dopad újmy do života konkrétního člověka. Jiná výše náhrady tak může přicházet v úvahu například u jednoduššího poranění a jiná u komplikovaného úrazu spojeného s operací, delší hospitalizací, náročnou léčbou nebo trvalými následky. Význam má nejen intenzita a délka bolesti, ale také průběh léčby, psychické dopady a to, jak se újma promítla do dalšího života poškozeného.
U bolestného, ztížení společenského uplatnění i dalších nemajetkových újem se v praxi často vychází z Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Ta slouží jako důležité vodítko pro orientační určení přiměřené náhrady a pomáhá sjednocovat rozhodovací praxi. Nejde však o mechanický ceník. Výsledná částka se vždy odvíjí od konkrétních okolností případu.
Závěrem
Nemajetková újma často představuje nejcitelnější následek celé události, a právě proto je třeba každý případ posuzovat individuálně a se zohledněním všech jeho okolností.
Současně je třeba mít na paměti, že domáhat se náhrady nestačí jen obecně. Pokud má být nárok uplatněn soudně, je nutné jej řádně odůvodnit, doložit a také správně vyčíslit. Právě v tom bývá praxe nejsložitější, a to nejen z hlediska právního posouzení, ale i ve vazbě na znalecké závěry, Metodiku Nejvyššího soudu a konkrétní dopady újmy do života poškozeného.
Máte-li za to, že Vám vznikl nárok na odškodnění nemajetkové újmy, je vhodné obrátit se na advokáta již v počátku celé věci. Správné posouzení a vyčíslení nároku může být pro úspěch celé věci zásadní. S uplatněním nároku Vám rádi pomůžeme.
Autor: Bára Titlová
Odborný dohled: Mgr. Petr Pernica